Nejvyšší kontrolní úřad prověřil účetní závěrku, vedení účetnictví a údaje o plnění rozpočtu Úřadu práce České republiky (ÚP ČR) za rok 2025.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil vedení účetnictví, sestavení účetní závěrky a závěrečného účtu a vykazování údajů pro hodnocení plnění státního rozpočtu Digitální a informační agentury (DIA) za rok 2025.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil údaje závěrečného účtu, vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky Akademie věd České republiky (AVČR) za rok 2025.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil údaje závěrečného účtu, vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky Českého statistického úřadu za rok 2025.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vyjadřuje zásadní nesouhlas s rozhodnutím vlády České republiky ze dne 27. července 2026, kterým bylo sídlo NKÚ vyřazeno ze seznamu chráněných objektů Policií ČR se zdůvodněním, že budova NKÚ nese „nejnižší míru rizika ohrožení“.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil údaje závěrečného účtu, vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2025.
Snížit spotřebu energie v českém průmyslu a službách, zvýšit výkon z obnovitelných zdrojů a snížit energetickou náročnost budov organizačních složek státu měly peníze hned z několika programů poskytnutých Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) v letech 2018 až 2025. Kontrola NKÚ ukázala, že stanovených cílů nebylo dosaženo.
Nový člen Kolegia NKÚ Petr Přikryl (52) složil ve středu 15. července 2026 slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a ujal se tak své nové funkce.
Už osm let měla Letecká služba Policie ČR provozovat minimálně tři nové lehké vrtulníky na zajištění 24hodinové pohotovosti pátrací a záchranné služby a minimálně dva velkokapacitní vrtulníky schopné přepravit celé speciální policejní nebo hasičské jednotky. Kontrola NKÚ ukázala, že ještě v prosinci 2025 Ministerstvo vnitra, pod které LS PČR spadá, tyto vrtulníky nemělo k dispozici.
Novým členem Kolegia NKÚ bude advokát JUDr. Petr Přikryl (52). Poslanci ho zvolili v tajné volbě ve středu 24. června 2026, když se pro jeho zvolení vyslovilo 89 poslanců ze 159 přítomných.
Prezident NKÚ Miloslav Kala a Jeho Excelence Humaid Obaid Abushibs, předseda Úřadu pro audit Spojených arabských emirátů, podepsali ve čtvrtek 18. června 2026 v sídle NKÚ v Praze memorandum o porozumění na podporu spolupráce v oblasti auditu veřejného sektoru.
Podpora, kterou poskytly Ministerstvo dopravy a Ministerstvo průmyslu a obchodu v letech 2019 až 2025, přispěla k rozvoji čisté mobility, tedy k nízkoemisní dopravě v ČR. Avšak počet elektromobilů v Česku zaostává za evropským průměrem.
Noví členové Kolegia NKÚ Radovan Suchánek (53) a Josef Kott (55) složili ve čtvrtek 18. června 2026 slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a ujali se tak své nové funkce.
Na rozdíl od řady ostatních států EU byly v České republice zabezpečovací systémy na železnici zastaralé a nezajišťovaly kontrolu pohybu vlaku s možností zásahu do jeho řízení. Pozitivní změnu má přinést probíhající postupná integrace evropského vlakového zabezpečovacího zařízení (ETCS) na české tratě.
Cílem veřejného investování je posílení hospodářského rozvoje a konkurenceschopnosti země. Stát vydává na investice každoročně stovky miliard korun. Jen v roce 2025 to bylo přes 400 mld. Kč. Přesto v řízení veřejných investic dlouhodobě selhává.
Víceleté sucho z let 2015 až 2018 zdůraznilo problém špatného hospodaření se srážkovými vodami v urbanizovaných územích ČR. Ke zlepšení tohoto hospodaření měly přispět dotace Ministerstva životního prostředí (MŽP) ve výši 1,8 mld. Kč. Z toho MŽP rozdělilo 1,6 mld. Kč mezi 182 obcí, tedy třem procentům z celkového počtu obcí v ČR.
Novými členy Kolegia NKÚ budou advokát Radovan Suchánek (53) a poslanec Josef Kott (55). Poslanci je zvolili v tajné volbě ve středu 27. května 2026, když se pro zvolení R. Suchánka vyslovilo 102 poslanců a pro J. Kotta 131 poslanců ze 166 přítomných.
Česká republika obdržela v letech 2020 až 2023 prostředky z evropského investičního nástroje REACT-EU na podporu zotavení z krize způsobené pandemií covidu-19. Vláda ČR rozhodla, že většina těchto peněz bude využita na zdravotnické projekty. Cílem bylo mimo jiné posílit odolnost a připravenost klíčových nemocnic v ČR na potenciální hrozby.
Česká republika zatím není připravena na efektivní výstavbu sítě vysokorychlostních železničních spojení, kterou plánuje dokončit přibližně do roku 2050. Stát zatím nevytvořil věcné podmínky pro výstavbu této sítě a nejsou určeny ani zdroje financování.
„V ekonomice Evropské unie jsme přestali respektovat ekonomické principy. Udržitelnost v pojetí EU naráží na zadlužování. Zadlužujeme se čím dál víc, a tím snižujeme zdroje budoucích generací.“ Řekl to prezident NKÚ Miloslav Kala ve středu 22. dubna 2026 na již tradičním setkání s velvyslanci zemí EU.
