V letech 2018 až 2024 provedl NKÚ osm kontrol zaměřených na vnitřní bezpečnost státu. Prověřil při nich 14,5 mld. Kč. Předkládaná souhrnná zpráva ukazuje, že řada problémů zůstává nedořešena.
Sportovní areály jako Národní tréninkové centrum Věry Čáslavské, plánované už od roku 2018 a sportovní hala Juliska, která měla být hotova do roku 2024, dosud nestojí. Šlo přitom o klíčové investice resortních sportovních center, konkrétně OLYMP Centra sportu Ministerstva vnitra a DUKLA Armádního sportovního centra.
Vlivem jednotného trhu, globalizace a technologických změn došlo k prudkému růstu elektronického obchodování. Zvláště roste dovoz zásilek nízké hodnoty do 150 eur.
Likvidace státních podniků v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zemědělství trvají i více než 20 let. Ve většině případů je to dáno okolnostmi, které likvidátor ani zakladatel nemohou ovlivnit.
Kvalitní, podložená data jsou důležitá pro plánování a rozhodování. Ne všichni je však ke své práci používají. To se ukazuje například na využívání účetních informací státu.
Účetnictví státu v ČR má potenciál sloužit lépe, než jak je tomu dnes. Zatímco pro makroekonomické a statistické účely slouží dobře, poskytuje spolehlivé podklady a nachází uplatnění v praxi, jeho využití pro řízení a rozhodování jednotlivých institucí zůstává omezené.
Od roku 2015 do loňského roku vzrostl provoz kamionů na dálnicích v ČR o 35 %. S tím roste poptávka po parkovacích místech. Těch je však na dálničních odpočívkách nedostatek.
NKÚ sděluje, že mu v závěru října 2025 byl udělen souhlas orgánů činných v trestním řízení se zveřejněním kontrolního závěru NKÚ č. 22/32.
Na elektronické recepty, které zasílají lékaři pacientům pomocí SMS zpráv, vynakládá Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) významnou část prostředků určených na svůj provoz. V roce 2024 SÚKL zaplatil za SMS recepty více než 33 mil. Kč – téměř pětinu svých provozních výdajů.
Na podporu lesnictví vydal stát v průběhu let 2014 až 2024 z evropských a národních zdrojů celkem 32,7 mld. Kč.
Evropské dotace jsou v ČR rozptýleny do mnoha oblastí, podpora je často investována do desetitisíců malých a z pohledu národního hospodářství zbytných projektů, které nepřinášejí potřebnou přidanou hodnotu, nemají potenciál směrovat českou ekonomiku k trvalému a udržitelnému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti.
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala a děkan Fakulty sociálních věd UK (FSV UK) Tomáš Karásek podepsali ve čtvrtek 25. září 2025 v Praze v sídle NKÚ Memorandum o spolupráci.
Ve středu 24. září 2025 byla jedna společnost a její jednatel odsouzeni za podvodné získání přibližně 220 000 eur (5,5 milionu Kč) z fondů EU na projekt snižování prašnosti. Případ se dostal k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) díky podnětu Nejvyššího kontrolního úřadu.
Jak dopadlo hospodaření ČR v roce 2024? Na první pohled jsou některé ukazatele v porovnání s rokem 2023 optimistické: inflace se snížila na 2,4 %, nezaměstnanost zůstala nejnižší v EU, deficit státního rozpočtu byl o 10,6 mld. Kč nižší oproti plánovanému schodku ve výši 282 mld. Kč.
Elektrotechnický zkušební ústav, s. p., (EZÚ) zahájil v roce 2014 přípravu výstavby nové budovy, přestože neměl zajištěno financování projektu – spoléhal na dotaci, jejíž podmínky ale nesplnil.
Přestože jsou fakultní nemocnice základním článkem páteřní sítě nemocnic v ČR a nenahraditelným poskytovatelem zdravotních služeb včetně vysoce specializované péče, jsou umístěny v zastaralých areálech a objektech, které neodpovídají současným požadavkům moderní medicíny.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil u Českého telekomunikačního úřadu údaje závěrečného účtu, vedení účetnictví, sestavení účetní závěrky a údaje, které ČTÚ předložil pro hodnocení plnění státního rozpočtu za rok 2024.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil u Ministerstva práce a sociálních věcí údaje závěrečného účtu, vedení účetnictví, sestavení účetní závěrky a údaje, které ministerstvo předkládalo pro hodnocení plnění státního rozpočtu za rok 2024.
Nelegální zaměstnávání, ze kterého zaměstnavatelé neodvádějí daně, pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění a zaměstnanci dostávají neevidovanou mzdu, má kromě dopadu na samotné zaměstnance významný negativní dopad na příjmy státního rozpočtu.
