Česká republika zatím není připravena na efektivní výstavbu sítě vysokorychlostních železničních spojení, kterou plánuje dokončit přibližně do roku 2050. Stát zatím nevytvořil věcné podmínky pro výstavbu této sítě a nejsou určeny ani zdroje financování.
„V ekonomice Evropské unie jsme přestali respektovat ekonomické principy. Udržitelnost v pojetí EU naráží na zadlužování. Zadlužujeme se čím dál víc, a tím snižujeme zdroje budoucích generací.“ Řekl to prezident NKÚ Miloslav Kala ve středu 22. dubna 2026 na již tradičním setkání s velvyslanci zemí EU.
Ministerstva neřídí majetkové podíly v obchodních společnostech v souladu se „Strategií vlastnické politiky státu“. Tu vláda schválila v roce 2020 v reakci na dřívější kontrolu NKÚ z roku 2015, a to pro zajištění transparentního a efektivního výkonu vlastnických práv.
Účetní informace státu se v praxi využívají jen omezeně a účetní výkaznictví může být zjednodušeno. Uvedli to autoři společné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické, kterou dnes představili na odborné konferenci o využívání účetních informací státu.
Navzdory vysokým investicím se státu nedaří modernizovat klíčové oblasti jeho fungování. Digitalizace veřejné správy často jen převádí složité procesy do online prostředí bez skutečného zjednodušení. Stát sice buduje nové dálnice, ale nezavedl účinné nástroje, které by zmírňovaly škody způsobené zejména přetíženou nákladní dopravou.
Obnovu místních komunikací považuje Ministerstvo pro místní rozvoj podle vlastního vyjádření za lokální problém. Přesto na tuto obnovu poskytlo obcím ze státního rozpočtu od roku 2019 do února 2025 dotace ve výši 4,7 mld. Kč.
Povodně způsobily v České republice v posledních 27 letech škody za celkem 260 miliard korun. Rozsáhlým škodám by měla zabránit protipovodňová opatření. NKÚ zkontroloval 7,1 mld. Kč, které v letech 2020–2024 vynaložilo MZe na protipovodňovou ochranu a zadržování vody v krajině.
Prohloubení spolupráce a sdílení zkušeností nejvyšších kontrolních institucí sdružených v organizaci EUROSAI bylo tématem dvoudenní konference, která se konala v úterý a ve středu 10. a 11. března 2026 v pražském sídle NKÚ.
Pomoc při zdravotních problémech, s hledáním péče o nemohoucího člověka, pomoc při hrozícím venkovním nebezpečí nebo pomoc lékařům v jejich práci. To jsou převládající témata vítězů sedmého ročníku celostátního Hackathonu veřejné správy – akce Hackujstat.cz 7.1.
Téměř 61 % služebních úřadů nezavedlo ve stanoveném termínu požadovaný minimální standard pro efektivní řízení úřadu. Nedošlo k žádoucí digitalizaci vzdělávání státních zaměstnanců ani úřednické zkoušky.
Nová členka Kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu Tereza Koucká Hőfferová složila v pondělí 16. února 2026 slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a ujala se tak své nové funkce.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil údaje závěrečného účtu, vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky Národní sportovní agentury za rok 2024.
V pondělí 9. února 2026 se v pražském sídle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) sešli dva významní představitelé světové auditorské organizace INTOSAI – členové její řídicí rady Miloslav Kala, prezident NKÚ a K. Sanjay Murthy, šéf Nejvyšší kontrolní instituce Indie (SAI Indie).
Ani po osmi letech nevytvořilo Ministerstvo vnitra (MV) fungující národní systém ochrany měkkých cílů, jak předpokládala „Koncepce ochrany měkkých cílů pro roky 2017–2020“.
Peněžní prostředky poskytnuté na odborné konzultace a poradenství zájemcům o grant z mezinárodních výzkumných programů přispívaly ke zvýšení účasti českých výzkumných týmů v těchto programech.
Novou členkou Kolegia NKÚ bude dosavadní ředitelka právního odboru Mgr. Tereza Koucká Hőfferová (52). Poslanci ji zvolili v tajné volbě ve středu 28. ledna 2026, když se pro její zvolení vyslovilo 144 poslanců ze 177 přítomných.
Více než půl miliardy korun vynaložilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v letech 2016 až 2023 z prostředků státu a Evropské unie na projekty, které měly vést ke zvýšení kvality vzdělávání v regionálním školství a ke zlepšení výsledků žáků základních a středních škol. Kontrola NKÚ ukázala, že tyto peníze byly vynaloženy neúčelně. Kvalita vzdělávání se nezvýšila a žáci v…
Vymáhání justičních pohledávek, mezi které patří peněžité tresty, soudní poplatky či např. pokuty, se soudům nedařilo. V letech 2021 až 2023 soudy vymohly v průměru osm procent z celkového objemu justičních pohledávek.
Přestože Česká republika investovala do projektů rozvoje digitalizace veřejné správy v letech 2020 až 2024 více než 50 miliard korun, nepodařilo se splnit původní cíl – tedy že od února 2025 budou služby státu plně digitalizované a občané budou mít právo komunikovat se státem digitálně.
Téměř dvě miliardy korun byly vyčleněny ve státním rozpočtu na program DOPRAVA 2020+, který má za úkol podporovat aplikovaný výzkum, experimentální vývoj a inovace v dopravě. Výsledky pak mají být uplatněny v praxi, což má mj. zvýšit konkurenceschopnost ČR v této oblasti.
